pátek

16/03/17

Jsi tu padesátý první den

a neustále tě zklamává, že zdejší výuka se v mnohém neliší od té pražské, což je zjištění, které spíše hraje v neprospěch celého oboru. Řekli ti, aby ses připravila na skupinovou práci v každém kurzu, ta se ovšem záhy smrskla v skupinovou prezentaci jednou za semestr. Pokud se literární historie nedaří učit záživně ani tady, pak je možná nasnadě hledat chybu v oboru samotném. Zjištění, které nemohlo přijít dříve, než rok před magisterskými státnicemi. A nevíš, jestli máš ze svých nekonečných ztrát motivace vinit univerzitu nebo sebe. Nebo obojí. Ale když si uvědomíš za jakých podmínek výuka u vás doma probíhá, máš zas na chvíli jasno. Pokud celé oddělení sdílí jeden kabinet, ve kterém kvůli nedostatku prostoru probíhá i výuka, docela to zavání.

Necelých padesát dní dní ti trvalo, než jsi zahodila všechny svoje předsevzetí o pilném studiu a začala chodit na hodiny nepřipravená. Rozdíl nepociťuješ. A za týden čtyřsetstránkový román z počátku minulého století napsaný v dialektu stejně nepřečteš. Chodíš teď ale dvakrát týdně na ranní přípravku k Studieprøven a konečně máš pocit, že neztrácíš čas, a že sis našla cíl, který nebude snadné pokořit, ale přibližuješ se k němu konstantní rychlostí.

Kromě toho, že moc přemýšlíš o věcech, které nemůžeš změnit, se máš hezky. Onehda ses zase jednou rozhodla sjet na svém polopojízdném kole dolů do města pro pohledy a rostlinná mlíčka v akci. Sjet do města znamená mimo jiné dvoukilometrové šlapání zpět. Děkuji pěkně. V Dánsku totiž JSOU kopce, díky za optání, a taky vítr, co tě dokáže shodit z kola. Au. Dvacet minut jsi pak seděla na lavičce dvě ulice od domova a trucovala.

Dnes teplota poprvé přesáhla 10°C a tak ses poprvé odvážila vytáhnout paty z domu bez šály. Pravděpodobně to na tobě nezanechalo žádné následky.

A každý si občas zaslouží dát si k večeři zmrzlinu a koukat u toho na Girls.
Byla s pekanovými ořechy a javorovým sirupem.

Žádné komentáře:

Okomentovat